66. kapitola (G)
16. 7. 2013
-9 °C
Každý krok směrem ke krmítku mě přibližoval k lesu. Cítila jsem křehké listí v podrostu, lenivé pramínky prodírající se pod ledovým příkrovem, léto spící ve skrytu nesčetných holých stromů. Jejich siluety mi něčím připomněly noční vytí vlků, a to mi připomnělo zlatý les z mých snů, který se teď skrýval pod sněhovou peřinou. Neskonale se mi po tom lese stýskalo. Stýskalo se mi po něm.
Obrátila jsem se ke stromům zády a odložila pytlík semínek na zem. Zbývalo už jen naplnit krmítko, vrátit se dovnitř, sbalit si zavazadla a odletět s Rachel daleko odsud, do míst, kde se můžu pokusit zapomenout na všechna tajemství, která tenhle zimní les skrýval.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář